Ošklivé káčátko

Jednoho dne zkraje jara máma kachna netrpělivě obcházela kolem vajec v hnízdě a čekala, až se všechna její káčátka vyklubou. A už zaslechla první „křup“. Jedno ze žluťoučkých káčátek se dralo na svět. A brzy to křuplo podruhé a potřetí. Jen to čtvrté, největší z vajec pořád nic.

Máma kachna kolem něj obcházela, klovala do něj zobáčkem, aby ho popohnala, ale káčátku ve vejci se ještě vylíhnout nechtělo.

Ošklivé Káčatko - Kateřina Lažnovská - VP , Moravská střední škola – Grafický design
Ošklivé Káčatko – Kateřina Lažnovská – VP , Moravská střední škola – Grafický design

Zrovna kolem šla stará husa a viděla kachní maminku, jak si ustaraně prohlíží vejce. Přišla blíže a začala rozumovat: „Řeknu vám, paní kachno, to je ale podivné vejce. Z něj určitě nic hezkého nebude.“

V tu chvíli vajíčko konečně křuplo, prasklo a už se z něj konečně prodíralo poslední káčátko. Ale co to? Poslední káčátko vypadalo všelijak, takové veliké, nevzhledné a šedé.

„Fuj, to je ale ošklivé,“ ohrnovala nos ostatní káčátka nad nejmladším sourozencem. „Já vám to hned říkala,“ přidala se se svou trochou do mlýna stará husa. Chudák káčátko z toho bylo úplně nešťastné, všichni se na něj mračili a mluvili o něm jako o ošklivém káčátku.

A úšklebky a dobírání nepřestaly ani po čase, pro všechny zůstalo ošklivým káčátkem, za které se sourozenci styděli. Kachní maminka jim domlouvala a nabádala je, aby byli na káčátko hodní. „Dejte mu čas, určitě z něj také vyroste stejně pěkná kachnička jako z vás ostatních.“ Ale kdepak, i nadále se sourozenci káčátku posmívali. A nejenom oni. Káčátko už nemohlo ústrky vydržet a rozhodlo se, že odejde do světa. Snad najde místo, kde nebude pro ostatní ošklivé.

Šlo dlouho, až došlo na statek. Tam žila spousta hospodářských zvířat, ale všechna na káčátko valila oči a ptala se, co je zač, že je tak ošklivé. Žádné kamarády si tu káče nenašlo. Rozhodlo se tedy, že bude žít samo, stranou od ostatních zvířat.

Dlouho samo samotinké bloudilo po kraji, dny už začínaly být chladné, když dorazilo k velkému rybníku. Tam zahlédlo ty nejkrásnější ptáky, jaké kdy vidělo. Sněhobílé labutě, s ladnými, dlouhými krky, elegantně plující po hladině. Káčátko je pozorovalo téměř bez dechu, jak bylo okouzlené. „Kéž bych taky vypadalo jako ony,“ draly se káčátku do očí slzičky. Neodvážilo se vyjít z rákosí, aby jej ti nádherní tvorové neviděli, když pohled na něj všechny děsí. V jednu chvíli labutě roztáhly svá krásná křídla, zatřepaly jimi nad hladinou a odletěly z rybníku pryč. Káčátko si povzdechlo a v koutku srdce doufalo, že je ještě někdy spatří.

Rozhodlo se tam na ně počkat, nevědělo, že labutě na zimu přesidlují ze stojatých vod na řeky. Mezitím se dny krátily a ochlazovaly, káčátko bylo hladové a zkřehlé. Naštěstí jej objevily dvě děti a vzaly k sobě domů, kde mu pomohly přečkat zimu. Samo by venku do jara nevydrželo. Když se opět oteplilo, vypustily děti káčátko zpět do přírody.

Nejdříve moc nevědělo, co si počít, pak jej ale napadlo, že by mohlo zpět k rybníku. Třeba zase uvidí ty krásné bělostné ptáky. Štěstí mu přálo, labutě skutečně s výsostnou elegancí opět brázdily vodní hladinu. Jako u vytržení se blížilo k rybníku, když tu slyší jednu z labutí povídat: „No ty jsi ale krásné labuťátko, pojď k nám.“

Káčátko si myslelo, že si z něj labuť tropí žerty, ale chtělo ji vidět zblízka, a tak zahanbeně a nesměle došlo až k rybníku. To už připlouvaly další labutě a všechny se rozplývaly nad krásou našeho káčátka. Co se to děje? Proč to říkají? Zaraženému káčátku vířily hlavou nejrůznější otázky. Najednou si ale všimlo svého odrazu ve vodě. Co to? Káčátko vidělo, že vypadá úplně stejně jako ti nádherní ptáci. Mělo bělostné peří, dlouhý, půvabný krk, zkrátka se z něj stala krásná labuť!

Kdo ví, jak se kdysi labutí vejce přichomýtlo kachně do hnízda. Nuž ale stalo se a díky tomu vznikl tento příběh o káčátku, které bylo jiné než ostatní kolem něj. Z kdysi ošklivého káčátka byla teď ovšem líbezná labuť a na všechny prožité strasti brzy zapomněla.

Pohádka ke čtení - Pohádka O ošklivém káčátku
Pohádka O ošklivém káčátku
Pohádka pro děti - Pohadkozeme na YouTubu
Přehrajte si pohády Pohádkozemě na YouTube »
4.8/5 - (161 votes)

Komentáře: 3

  1. Velmi smutná, ale zaroven krásná pohádka. Už jako malou holku mě kdysi dojimala. Hezký napsané 😉

  2. Pohádka byla moc krásná. A jsem ráda že kachňátko zjistil že není kachňátko ale že je labuť🦆🥰

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..