O zlatých jablíčkách

Žil byl jeden král a měl ve své královské zahradě vzácnou jabloň, která nesla zlatá jablíčka. Ovšem zlatá jablíčka se neustále ztrácela. Dal proto vyhlásit odměnu pro toho, kdo vypátrá a dopadne zloděje.

V nedalekém domku za lesem bydleli se svým otcem tři synové, kteří také tuto zprávu zaslechli a nejstarší ze synů praví: „Já půjdu chytit zloděje a odměna bude má.“ Sbalil si raneček a vydal se do království. Po cestě potkal starou babičku, kterou sotva pozdravil. Babička mu povídá: „Kampak kráčíš synku?“ „Nikam,“ odsekl ji. „Proč se ptáte?“ „Chtěla jsem ti jen dobrou radu dát“ povídá babička. „Však já ji nepotřebuji, poradím si sám,“ řekl hoch a pokračoval dál ve své cestě. Když došel až ke království, nechal se poslat k samému králi. K večeři si poručil kopec jídla a pití. Potom co se najedl, šel hlídat na zahradu krásnou jabloň. S plným žaludkem chodí kolem jabloně , ale nikde živé duše nevidí. K ránu už se mu oči zavírali, usedl pod jabloň a usnul. Když ráno král počítal jablíčka, jedno chybělo. Král se rozzlobil a poslal ho pryč.

S nepořízenou se vrátil domů a mladší bratr povídá: „Já budu chytřejší.“ Vydal se na cestu. U lesa potkal tu samou babičku jako jeho starší bratr. Ani on si nechtěl vyslechnout její rady a pospíchal do království. Přišel ke králi, dobře se najedl a napil a poté šel hlídat do zahrady. Celou noc byl vzhůru a hlídal, nikde se nehnul ani lístek, ale únava ho přemohla a také usnul. Ráno přišel král svá jablka přepočítat, ale opět jedno jablko chybělo. I druhého syna z království vyhnal.

Zklamaný, že neuhlídal králova jablka, přišel domů. Třetí, nejmladší syn řekl: „Snad já zloděje chytím.“ Odvážně se vydal ke králi. Na stejném místě potkal babičku, slušně ji pozdravil a dal se s ní do řeči. Pověděl ji kam má namířeno a nechal si od babičky poradit. Když došel až ke králi, neporučil si jako jeho bratři jídlo a pití, jen si nechal přivést fůru trní a bodláčí. Celou jabloňku obložil trním až do vršku. Usedl do koruny stromu a vedle sebe si dal hrnec se studenou vodou. Pozorně se díval, ale celou noc nikoho neviděl. Když na něho šlo spaní, umyl se studenou vodou. K ránu něco zaslechl, rozhrnul větev a uviděl malého ptáčka, který se snažil usednout na jabloň, avšak marně, trní mu v tom bránilo. Mládenec protáhl ruku trním a ptáčka lapil. „Už tě mám, ty zlodějíčku“ vykřikl. „Teď bych tě mohl zmáčknout, ale že jsi tak malý, pustím tě, ale vícekrát se tu neukazuj, bylo by s tebou zle.“ Rozevřel ruku a ptáček odletěl. Na ruce mu nechal tři zlatá pírka. Mladík ukázal tři pírka králi jako důkaz, že vychytralého zlodějíčka chytil. Jablíčka se už neztrácela, král byl velice spokojen a dal mu slíbený pytel zlaťáků.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Nahoru