O škaredé babce

Jednou byla ve Lhotě pod Zlatou skálou hodně stará a ošklivá babka. Lidé se jí báli a tak žila samotářským životem ve své malé chaloupce na kopci. Nikdo z místních nevěděl, jaká ve skutečnosti je, neboť ji všichni posuzovali jen podle jejího vzhledu a nikdo s ní ani slova nepromluvil.

Jednoho dne se rozpršelo. Nebyla to však obyčejná bouřka, na kterou byli obyvatelé zvyklí. Pršelo bez ustání celý týden. Místní řeka provalila své koryto a zatopila město. Lidem voda vše vzala – domy, zásoby, dobytek. Ve městě byla chudoba a hlad. Pouze babku povodeň ušetřila, protože voda se na kopec, na kterém žila, nedostala.

Jídla měla ve své spíži dost a jelikož měla dobré také srdce, vypravila se dolů za lidmi, aby jim pomohla. Přišla na náměstí s plnou nůši chleba, masa a zeleniny. Jak to lidé uviděli, překonali ostych a začali si nabízené jídlo brát. Za chvíli byla nůše prázdná. I na druhý den babka přišla. To už na ní čekali mladí, staří, muži i ženy.

Lidé totiž zjistili, že podle vzhledu nelze nikoho posuzovat. Od té doby již uběhlo mnoho let. Babka z kopce si našla přátelé ve vsi, kteří její pomoc nikdy nezapomněli a nakonec, jak byla již moc stará, lidé naopak pomáhali jí.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

1 komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Nahoru