O dráčkovi Soptíkovi

Za vysokou skálou vysoko v horách se zabydlil drak Soptík. Byl nejmenším z draků, proto si z něj ostatní dělali šprťouchlata. Rozhodl se tedy, že opustí dračí sluj a postaví se na vlastní nohy.

A jak tak dny šly, Soptíkovi začalo být smutno. Vždyť byl zvyklý na ostatní draky a teď tu byl chudák sám. Rozhodl se tedy, že se vydá do blízké vsi, najít si nějaké kamarády. Lidi nikdy neviděl a slyšel o nich pouze špatné věci. Chtěl se ale přesvědčit na vlastní oči, jací doopravdy jsou. Pro krátké době přiletěl na náves. Pamatoval si z vyprávění, že lidé se draků bojí. Soptík však nikoho nevystrašil. Lidé se na něj dívali, ale nikdo ho nevyháněl. Naopak z tržiště mu lidé přinášeli dobroty. A tak si Soptík oblíbil lidi a do vsi pak létal často.

Jednou byla dlouhá zima a draci byli hladoví. Přiletěli tedy za Soptíkem, zda by neměl něco na zub. Ten se s nimi rozdělil, ale jeho dračí bratři mu chtěli vzít všechny jeho zásoby. To se Soptíkovi nelíbilo a nic víc jim už nedal. Draci se tak rozhodli letět do vsi a lidem něco ukrást. Soptík tam měl už řadu kamarádů, proto se rozhodl vesničany před svými bratry varovat.

Předběhl bratry a na návsi oznámil, co se chystá. Lidé si své zásoby důkladně schovali, ale draků se nebáli. Vzali vše co měli po ruce – lopaty, hrábě, sekery a chtěli se jim postavit. Draky to překvapilo, neboť se jich lidé všude báli. S míry je vyvedlo i to, že Soptík nestál po jejich boku, ale přidal se na stranu vesničanů. Začali chrlit oheň, vydávat hlasité zvuky a dupat. Lidé se však toho nebáli. Vzali lopaty, hrábě, kameny a draky vyhnali z vesnice.

Soptíka si o to víc oblíbili, že zůstal na jejich straně a postavil s nimi proti svým bratrům drakům.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.