Jak si malý Honzík začal nechat mýt vlásky

Malý Honzík se každý večer koupal, ale tuze nerad měl mokrou hlavu. Když mu maminka chtěla umýt vlásky, začal brečet, křičet, plácat rukama kolem sebe a nebylo s ním pořízení.

Co naplat, vlásky je potřeba mýt, a tak se maminka nedala odbýt a vlásky Honzíkovi umyla. Nepomohly mu slzy v očích ani křik, ale vlásky měl umyté. Kde se vzala, tu se vzala černá malá kočička.

Propletla se mu mezi nožkama, přitulila se k němu a nechala se dokonce hladit za ouškem. Malý Honzík měl kočky moc rád, ale kočička si ho jindy nevšímala.
Honzík si pod nosem brblal: „Kočičko, kde ses mi schovávala? Proč si se mnou nechceš hrát a vždycky utečeš?“
„Co by, my kočky máme rády čistotu, a ty máš vždycky špinavou hlavičku, tak jsem si tě nevšímala,“ vrněla spokojeně kočička na klíně. „A když si necháš zítra umýt vlásky, přijdu zase.“

Honzík tak večer spokojeně usnul s kočičkou u sebe.

Malý Honza se na druhý den už pomalu nemohl dočkat večera, až mu maminka zase umyje vlásky a kočička se u něj objeví. Maminka měla radost a nemohla tomu ani uvěřit, když jí Honzík sám poprosil, ať mu umyje hlavičku.

Od té doby vždycky, když vylezl z vany a zalezl do postele, spojeně usínal s kočičkou v náručí.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Nahoru