Jak housle strašidelně vrzaly

Byly jednou jedny housle a ty příšerně vrzaly. Nebylo to tím, že by na ně někdo neuměl hrát, ani tím, že by je někdo neuměl naladit, bylo to proto, že v nich bydlelo houslové strašidlo. A to strašidlo nemělo hudební sluch. A to byl právě průšvih. Už jste někdy slyšeli někoho hrát hrozně falešně? Je to proto, že strašidlo, které v nástroji bydlí, prostě jenom nemá hudební sluch.

Jenomže to byl průšvih. Housle totiž patřily pánovi, který hrál ve filharmonii. Koupil si housle a naladil je a těšil se, jak si hezky zahraje. Jenže ouvej. Housle vydaly vrzavý zvuk, jako když řeže strom motorovou pilou. Zkusil to znovu, ale dopadlo to stejně. Pán se poškrábal na hlavě. Co s tím? Vrátit je přece nemůže! Zkoušel je naladit ještě několikrát, ale pokaždé to skončilo neúspěchem.

Strašidlo zatím v houslích hopsalo po strunách jak se mu líbilo a vůbec mu nevadilo, že hrají falešně. Jenže ostatním strašidlům v dalších nástrojích jeho skotačiny trhaly uši.

Když pán večer odložil housle vedle ostatních nástrojů ve filharmonii, všechna strašidla vylezla ze svých nástrojů a běžela se podívat na to vrzající.

„Co to tu provádíš, prosím tě?“ rozčilovalo se strašidlo z kontrabasu.

„Hraju si.“ odpovědělo to houslové.

„Ale ničíš naši práci!“ přidalo se to z flétny.

„Já ale nic jiného neumím.“

„Tak my tě to naučíme!“ napadlo trubkové strašidlo a všichni ostatní souhlasili. Od té doby každou noc vylezly ze svých nástrojů, aby to houslové naučily noty a rytmus a všechno ostatní, co potřebovalo k tomu, aby z něj bylo dobré, hudební strašidlo. A ono se to dařilo. Když za týden přišel pán do filharmonie, housle hrály tak krásně, až se ostatní hudebníci otáčeli. A strašidlo uvnitř mělo ze sebe velkou radost.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

komentářů 6

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *