O podivném setkání

3 min. čtení

V malé chaloupce na vršku, kde bylo jedno malé okénko s praskajícími rámy a vyviklanými dveřmi, bydlelo děvčátko se svou babičkou. Babička, která byla už hodně stará a neměla na všechnu práci kolem dostatek síly, poslala jednoho dne děvčátko do lesa pro trochu malin a jahod na ovocné knedlíky.

Děvčátko si přichystalo na cestu svůj košíček a vyrazilo na cestu, jen aby babičce trochu pomohlo. Hodné děvče, které se toulalo tmavým lesem, ale brzy zapomnělo cestu zpět. Prodíralo se hustým houštím jen aby se z hustých keřů malin vymotalo ven z lesa. Les byl hustý a s ubýváním světla rychle ztmavnul.

Děvčátko, které se toulalo prorostlým lesem a snažilo se najít cestu domů, potkalo v lese babici. Babice byla oděná do rozervaných šatů, které si neustále přišlapovala svou napůl chromou nohou k zemi. Krákorala přitom o černočerné tmě a o tom, že vezme všechny kolem, když se budou toulat venku.

Šourala se po lesní cestě a v ruce držela lucernu, která tu a tam zhasínala a opět se rozsvěcovala. Otáčela svoji hlavu do stran a slídila očima po lese jako chameleon. Prskající chrlila nevhodná slova o dětech, které strčí do svého pytle až zakopla o ostrý kámen. V tu chvíli byla babice bez sebe a její nadávky ještě zesílily. A pokračovaly i během chvíle, kdy babice procházela přímo kolem děvčátka.

Děvčátko strachy ani nedýchalo, protože si vzpomnělo na příběhy o klekánici. Také si uvědomila, že už je večer a ona měla být dávno doma. Když babice zmizela za zatáčkou, děvčátko se opět rozběhlo, brzy našlo cestu a za chvíli už bylo se svojí babičkou.

Děvčátko potom babičce vyprávělo o svém podivném setkání:

„Babičko, myslela jsem si, že to byla klekánice a moc jsem se bála. Ale klekánice to nebyla, protože kdyby ano, určitě by mě vzala.“

Babička se na děvčátko podívala s vážnou tváří a odpověděla jí:

„Byla to klekánice. I já jsem jí potkala, bylo mi tenkrát stejně jako je dnes tobě. Ale ani klekánice nemá moc nad dobrým člověkem, který je po setmění venku proto, aby pomáhal a činil dobro. A protože ty jsi dobrý člověk, té ohavné babici nezbylo nic jiného, než jít dál. Neber ale to setkání na lehkou váhu. Zůstaň dobrým člověkem.“

4/5 - (72 votes)
FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..